PODĚKOVÁNÍ ZA MIMOŘÁDNÝ ŠKOLNÍ ROK

Před rokem jsme si mysleli, „že právě končící školní rok byl naprosto mimořádný.“

Epidemická situace a nařízení vlády způsobily to, že (zvláště ti starší žáci) strávili tento školní rok více doma před monitorem než ve třídě před tabulí. Základem distanční výuky se totiž letos staly online videohovory. Jejich prostřednictvím učitelé výuku vedli, byli v každodenním kontaktu se žáky a snažili se jim probírané učivo vysvětlit. Zpočátku to byla docela dobrodružná cesta, při které se učitelé i žáci učili, jak tu pravidelnou online výuku zvládnout co nejlépe. Postupně se obě strany s distanční výukou sžily, ale stejně jsme na ten návrat do školy čekali jako na smilování.
To, co nám během tohoto školního roku chybělo nejvíce, byl náš společný kontakt, naše každodenní setkávání, naše blízkost. Přes obrazovku počítače nebo tabletu se dá ukazovat, mluvit i takzvaně sdílet, ale časem jsme pochopili, že to pravé sdílení je to být osobně spolu, to společné tady a teď, naživo... jako právě nyní na našem školním dvorku.
Bohužel jsme nemohli zorganizovat většinu tradičních plánovaných školních aktivit - nedošlo tak na Evropský den, Svatomartinský večer, Velkou družinu, Školní ples, Den otevřených dveří, Kovářovskou olympiádu a tak dále. Chyběly nejenom ty celoškolní zábavné a stmelující aktivity, ale také zájmové činnosti a dílničky, v nichž se mohli scházet žáci z různých tříd. Chyběly úsměvy žáků, které jsme pod nasazenými rouškami jenom tušili, chybělo možná i to tradiční žákovské „zlobení“…
Nakonec jsme si přece jen alespoň ten poslední měsíc celkem „užili“. Ne ty testy a písemky, které se po návratu do školy samozřejmě objevit musely, ale třeba obyčejnou výuku bez roušek, tělocvik, při kterém se může opravdu sportovat, spojování tříd a dokonce i školní výlety.
Jako ředitel školy musím poděkovat všem, díky kterým jsme toto nelehké a strašlivě dlouhé období zvládli: Všem pedagogům (učitelům, učitelkám, vychovatelkám i asistentkám) za kvalitní realizaci distanční výuky, žákům za jejich práci a snahu i v podmínkách domácího prostředí a rodičům za spolupráci a leckdy i výraznou pedagogickou pomoc. Poděkování za právě končící školní rok patří také našim nepedagogickým pracovníkům: panu školníkovi, paním uklízečkám, paní hospodářce i paním kuchařkám.
Mějte hezké prázdniny, Libor Mandovec




Autor: Libor Mandovec ©